Bez komentáře
Autor: Nathrezim
Vzpomínání
Byla noc, plná tajů
tehdy tma rozlila se do všech krajů
studený vánek s listy si hrál
tehdy měsíc k úplňku si zrál
Já brkem na papír slova skládal
osvětlen pouhým plamenem svíce
s nostalgií v srdci mém
já brkem na papír jsem slova skládal
Má duše, myšlenky létaly tam a sem
já zůstal oněměný úžasem
náhle probral jsem se zpět
sám sobě mohl jsem pouze závidět
Tehdy ta noc, klidná, plná krás
já zažít chtěl bych ji, znovu zas
má duše plna a uspokojena byla
i když pouze vzpomínala, snila
A tak s vámi já dnes se dělím
udivuje mne, že stal jsem se tak smělým
Však doufám, že já zaujmu vás
když přes verše vnitřní to promlouvá můj hlas
(Nathanovy vzpomínky: Osamělý vlk básní)
Líbí se mi: