Heroes V: Třinácté Zatmění – Jak to viděla upírka
Vložil/a: admin | V kategorii: Reportáže |
Autorka: Kazma
Les je prozářen svítícím sluncem. Příjemný chládek z něj dělá mnohem poživatelnější místo než na louce.
„Bonhart! Bonhart! Bonhart!“
Hlasité skandování z cca 90 hrdel naruší celou polední idylku. Půlkruh bytostí, které mezi sebou ještě před chvílí svedli bitvu na život a smrt, se konečně shodli.
Jako díky za to, co pro nás člověk v rudém hávu Orlanda z Loarseeru udělal. Ano. Máme 24. června 2012, a právě skončil druhý ročník dlouho očekávané Třináctky.
Je 22. 6., pátek. Na autobusové zastávce ve vesničce blízko hranice se Slovenskem postává upírka, zjevení a Naadir v živé diskuzi. Ještě chvíli.
Auto podezřelé značky pilotované zlobřím mágem konečně dorazilo. Nasedat.
Jejich cesta teď povede po Dddddd1 až k 66. kilometru Loket, kde sjedou z dálnice a za krátkou chvíli dorazí do Zahájí. Les za touto poměrně klidnou posázavskou obcí se zítra stane dějištěm křížové výpravy Gryfí říše na ještě úplně neprobádaném kontinentu Narkesh.
Tábořiště se od loňska nezměnilo. Procházíme částí, kde se usadila Koalice (lidi, elfové, mágové) na nejvzdálenější část louky, kde již včera rozbila ležení Nekropole.
Následuje hlasité shledání, plány zítřejší bitvy, pomlouvání Gryfí „školky“, kteří jsou s přehledem nejmladší a nejmenší.
Brzy se bude stmívat a hlavní organizátor Bonhart vytahuje role látky a kýble barev, prohlašujíce cosi o barvení. Náhodná volba posílá ke štětcům dva duchy, zjevení i upírku. Výsledkem je armáda pavouků, lebek a čtyř draků. Nemrtví jsou na zítřejší bitvu opravdu dobře připraveni.
Sobota ráno. Nemrtvým táborem se rozléhá zvuk používaných sprejů, nadávek na oblíkání kostýmů a láteření někoho z Koalice, proč jsou upírky tak sexy.
Ze začátku jsme měli Koalici a Úmluvu. Koalici složenou z Gryfí říše, Hvozdu a Mágů. Úmluva se skládala z Nemrtvých, Podzemí a Divokých kmenů. O podrobnostech ve vedení frakcí na stránkách akce (www.heroes5.cz).
Asi do odpoledne se všichni vrhali do boje s vervou, přece jenom Nemrtví už neměli kam ustupovat. Po zajetí Isabely (královny Gryfí říše) se ovšem změnila pravidla hry a z bitvy byl larp, kdy dokonce ani agresivní Divoké kmeny nebojovaly. Takže najednou se našel prostor pro situace typu:
Minotaur zdrhá od Podzemí k Mágům, kteří z něj do příštího roku udělají Golemtaura. Faiz – hrdina Mágů – konvertuje k nekromancii. Upír bere důtky na svou žákyni, protože se díky ní rozmáznul o bránu Nadin-Zakiru.
A spoustu jiných. Nikoho nějak moc nežere (jestli si to dobře pamatuji), že mocný arcilich Sandro si volně pobíhá po herní ploše. Všechny problémy se jednoduše odložily na neděli.
A už je to tady. Nedělní krvavé boje. Co se nestihlo v sobotu, dohnalo se v neděli. Zejména ty boje.
Od začátku se proplétaly jednotlivé odlišné questy všech šesti stran, což vyústilo v to, že jste sice nakrásně mohli vědět, co a proč zrovna děláte vy, ale už bylo skoro nemožné určit, co a proč dělají ostatní. Toto společně s určitým důrazem na RP způsobilo valné většině zúčastněných silný citový prožitek.
Mnoho báglů ještě nebylo vybaleno, množství modřin ještě úplně nezmizelo, barvy na vlasech nejsou vymyty, a přesto se kdesi u hranic se Slovenskem střetává část inteligence Nemrtvých a má naplánováno na další střet. Tmavovlasá upírka zavírá svůj deníček.
„Potkáme se příští rok,“ ozvalo se z místa, kde již nikdo nestál.
