FANTAZEEN

Věční nepřátelé se opět pustili do boje. Jedni pro slávu a zlato, druzí pro jídlo a zábavu.

Na jedné straně paladini ve svém blýskavém brnění, zakutí od hlavy k patě v ocelové zbroji… a na straně druhé horda nestvůr, nevnímajících bolest a bažící po zabíjení – spolu se svým mocným šamanem, jenž z rukou vypouštěl blesky, a smrad spálené člověčiny se od něj šířil do daleka.

Veterán války mezi orky a lidmi vypráví…

Mno… konec snů… on ten šaman byl spíš pěkně zelenej. Znamení bohů viděl skutečně kdekoliv a věštění mu také moc nevycházelo. Aspoň že kromě blesků se dokázal i mečem ohánět.

Udeřili jsme na lidské maso jako bouře. Vybíhali jsme z našich dlouhých lodí na jejich pobřeží a těšili se na bohatou kořist.

Však co to vidím? Špičaté uši? Elfí valkýra s dlouhým kopím, elfové zakutí v železe a s velkými štíty…
Ti kazisvěti aby zase nezkazili dobrou zábavu. Bitva s lidmi se změnila v krvavou řež a jen naše počty nám umožnily zmocnit se pobřeží a zahnat směs lidských a elfích válečníků. Krvavá lázeň, přestože skončila velkým vítězstvím zelených kůží, zdaleka neprobíhala podle našich očekávání.

Ostatně jako celá tahle válečná výprava. Pokus zabrat vesnice se rozběhl úspěšně. Už jsme viděli děs v očích utíkajících nepřátel. Jenže – kamkoli se jeden hne, naráží na dlouhá špičatá kopí elfů.
Nemám rád elfy s dlouhými kopími, ale mám rád dlouhé kopí ve svých rukou. Budu s tím muset něco udělat, třeba se lépe a vhodněji vyzbrojit. Nicméně, je to těžké předsevzetí, když bitva zuří a na změnu není kdy…

Po neúspěchu s vesnicemi se pokouší naše orčí armáda pokouší dostat lidem do zad. Sevřeni jako stěna postupujeme opatrně, ale znovu narážíme na elfí komando, ježící se kopími.
Nu co, nějaké špičaté ucho přece nezastaví orčí válečníky, takže se vrháme vpřed. Chvíli se zdá, že už už prorazíme, ale pak se bohové ví odkud opět objevují elfské posily. Spanilá elfka Nika s kopím stejně tak jako v železe zakovaný Zakla, jsou drtivou pomocí pro lidskou armádu, která by jinak samozřejmě neměla šanci…

***

Celé tažení do zemí lidí končí neúspěchem.
Ale orkové nezapomínají… Elfíci, za půl roku si přijdeme pro vaše uši 😉

Tento článek byl vložen v Pondělí, 9 dubna, 2012 , 11:57 do kategorie Reportáže. Reakce a příspěvky na tento článek můžete sledovat pomocí RSS 2.0 feed. , trackback from your own site.