FANTAZEEN

Nejsem zkušená návštěvnice conů a na kontě mám zatím jen Festival fantazie a Tolkiencon, takže jsem si pod heslem „Domácký con? Domesticon!“ nedokázala nic konkrétního představit. Jediné, co se mi asociovalo s pojmem „domácký“, bylo „hobití“.

A nebyla jsem od pravdy daleko.

Domesticon od/ze začátku – především počtem pátečních účastníků a účastnic – připomínal neočekávaný dýchánek. Samoobslužný bufet se spoustou jídla a pití, společenská místnost na nejrůznější aktivity od krmení hladových krků přes duševně náročnější hraní Munchkinů a Bangu, až po intelektuálně vyčerpávající debaty typu „kouzelníci na straně Třetí říše během druhé světové války“.

O zábavu a povyražení se starali i přednášející. Víte, jak přežít útok zombie? Rozhodně ji nekopejte do kolene, jinak vám utrhne hlavu. Neschovávejte se v popelnici, najde vás. (Lepší je použít technologie jako jsou dveře.) A víte, jaké jsou nejlepší zombie filmy? Zeptejte se Mariachiho.

A vůbec, lepší než zombie jsou Kaeřini šílení pekaři, chamtiví jezuité a hlavy kutálející se z popraviště až na rynk. Kdo nevěří, ať do Havlíčkova Brodu běží.

A pokud jste opravdoví muži, můžete se pro svůj vlastní pocit dobře vykonané práce a kvůli své cti pokusit vysvobodit z prokletí toho nespravedlivě popraveného, který chodí na radnici zvěstovat zlé zprávy. Ovšem jako powerplayeři to budete mít daleko snadnější, na druhou stranu jako šílenci na tom popravišti skončíte sami. Tak pravil Folken.

Sobotní ranní program navazoval na pátečně-večerní Folkenem řízenou debatu o hrách na hrdiny. Guild se nám v tričku s nápisem „I am the Game Master. Evil is my job“ pokusil nenásilně sdělit svou pravdu a nic než pravdu o hraní a vypravěčství. Všichni s ním souhlasíme (mrk, mrk).

K zombiím, respektive k „hraní“ si se životem, se částečně vrátila Drizzt s přednáškou o genetice a etice. Seminář, jehož autorka kladla otázky na eticky sporné – nebo podle některých zcela špatné – situace, které se s rozvojem genetiky vynořují, se občas obrátil v diskuzi o všemožných úchylkách a mutacích, přesto jeho přínos nelze než vyzdvihnout.

Nepopiratelný přínos měla rovněž pozdně-odpolední návštěva havlíčkobrodských restauračních zařízení. Pořádně se nadlábnout a přitom důležitě diskutovat o tom, zda i munchkini mají nějaké hranice při vylepšování své postavy… No, netvrďte mi, že to není hobití.

K jednoznačným kladům conu lze přičíst:
Skvělou tombolu.
Půlnoční překvapení.
Plackovač.
Varnou konvici.
Bastetina sklíčka.
Matrace na spaní.
Ananas.
Kávu.
Putovní kvíz.
…
Jen bylo málo kytary a zpěvu někde na chodbách,
a hodně chrápání 😉

A prý i změna jména z Elfconu na Domesticon prospěla počasí. Celý víkend bylo krásně, téměř letně.

DISKUSE:
Michal Kára: Jo, hudby tam bylo málo, protože program byl strašně nabitý a nebylo moc kdy 🙂

Entony Skřet: Jo jo líbilo se mi tam moc :-)) doporučuji všem pro které není rovnítko mezi drahým = kvalitním 😉
Letošní chybějící mini larpík mi vubec nevadil 🙂
A zvlášť jsem si zapamatoval redaktorku fantazeenu radostně zářící nad výhrami v Tombole 😀 😉

Anna ‚tissaia‘ Pešková: pěkné – con i článek. akorát – je to Schirrú 😀

Entony Skřet: nj schirrů tam vypadá jako feťák nejfeťákovatější 😉

Anna ‚tissaia‘ Pešková: viďžejo… smažka zhulená 😀

Lucie Laethé Karenová: Jůůů, já jsem jedním z jednoznačných plusů! 🙂 Jaká pocta, to jsem asi ještě nikdy nebyla… 🙂

Jitka Švubová: Opravdu parádně jsem se zasmála, hlavně fotkám. A velice mě těší, že neidentifikovatelné zvířátko (tak teda pejsek 🙂 získalo novou hodnou paničku 🙂 A nebojte, na příště už se mi pomalu v hlavě líhnou nová zvěrstva 🙂

Tento článek byl vložen v Středa, 21 března, 2012 , 12:48 do kategorie Reportáže. Reakce a příspěvky na tento článek můžete sledovat pomocí RSS 2.0 feed.