Autor: Osrik
Narodil jsem se v Novém Belarisu dvěma uctívačům Belara, Sahře a Holirovi de Bel. Jednalo se o známou a vlivnou rodinu. Díky jejich striktní náboženské výchově se mi postupně Belar tak zhnusil, že jsem od rodičů ve svých čtrnácti letech utekl. Rozhodl jsem se cestovat a vyrazil jsem směrem k Antieně. Po cestě jsem slyšel spoustu zvěstí o tom, že církev bohyně Abalau stále přežívá na východě, slyšel jsem o její milosti a otevřené náruči. Představa, že existuje tak odlišná církev od té, co mi byla vnucována od malička, mě naplňovala nadějí.
Po pár letech toulání jsem narazil na výpravu Joštara Danevského a rozhodl se k ní přidat, třeba mě dostane blíže k mému cíli. Protože jsem byl z velmi známé rodiny vyznavačů, přiřadili mne sestře velitele Joštara, Belarově velekněžce. Po čase jsem byl Beleram znechucen, a tak jsem požádal Joštara o převelení k armádě. Dostal jsem potřebný výcvik, a tak se stal „ochráncem“ Belarovy církve. Díky svému snu jsem dokázal přetrpět útrapy, které přicházely se službou Belarově církvi. Před půl rokem jsme narazili na citadelu První Věk. Mé nadšení neznalo mezí, ale nemohl jsem o něm nikomu říci. Tato citadela, staletí odříznuta od okolního světa, měla svůj vlastní chrám Abalau i s několika kněžkami. Velekněžka a Joštar však nadšení nebyli a náboženství začali utlačovat, protože bůh je přeci jen jeden.
Klikněte zde pro pokračování »
Autor: Miroslav
Autorka: Kazma
Jako každý den vstávám a vyrážím na setkání s vůdkyní Vlků. Jak se situace vyvíjí a ve městě je všeho čím dál vetší nedostatek, začínají naše vztahy s ostatními gangy přituhovat a vůdkyně rozhodla, že potřebujeme nabrat nové členy. Bojovníky, léčitele, zloděje – všechny, co něco dokážou.
OG (RPG) – A zrodil se člověk a hned začal ničit pálit jak je jeho zvykem.
