FANTAZEEN

Rád bych hned v úvodu upozornil čtenáře, že účelem článku není kohokoliv inzultovat nebo se mu vysmívat, ale pouze poskytnout těm, co o to budou stát, námět k zamyšlení.

„Být či nebýt?“, ptal se Shakespearův (takový ten spisovatel…ne, nenapsal Stmívání) Hamlet. Fantazáky oproti tomu zdá se jako by trápila především otázka: „Co je to larp?“. Otázka života a smrti… nebo ne? Neuplyne týden, abych někde nenarazil na další, novější a ještě dokonalejší tezi, zvící nejméně dvou stránek, obsahující sadu odborných pojmů (nebo alespoň těch, co se tak tváří) a hluboký rozbor z pohledu gramatického, filozofického, historického a kdoví, asi už i veterinárního. Plus samozřejmě alespoň jeden graf… nebo radši dva… lidi mají rádi obrázky, třeba i hejbat by se mohly. A běda vám, kdo to vysvětlíte jinak, než pravil odstavec šestý, na straně čtvrté, řádek 8 – 27. Skutečně je to tak zásadní problém? A je třeba se přitom tvářit tak vědecky? U některých děl skutečně mám pocit, že u toho snad autor musel i sedět v kravatě. Tohle celé má být mimo jiné „naše“ vizitka?

Co dělám já, když se mě někdo zeptá, co je to larp? Vypadá to asi takhle: „Hmmm… je to něco mezi divadlem a hrou v přírodě. Viděl jsi Pána prstenů? Fajn, tak něco takového, hromada lidí v kostýmech…boj dřevěnýma zbraněma… jo, je to bezpečný, má to pravidla a prostě můžeš ovlivnit, jak to dopadne…zpravidla akce na celý víkend… tak stovka nás tam bude… jo, lidí se tomu věnuje dost.“ A dotyčný prokazatelně pochopí (přiznávám, někdy nadělím ještě bonusovou větu nebo dvě). Setkávám se tedy záměrem osudu dlouhodobě pouze s lidmi na hranici geniality, nebo neustálé omílání nám již známé otázky je už z podstaty nesmysl? A lidsky a jasně se to dá vysvětlit i bez slideshow? Ano, na mezinárodní konferenci jednou za 10 let bych si ji připravil. Na tuhle otázku se vás ale budou ptát tak kamarádi v tramvaji, se kterýma půjdete z hospody, nebo spolucestující ve vlaku. Co myslíte, jaká varianta jim bude bližší? Jistě, dnes se spousta infa hledá i na internetu… přesto však, hledá 13tiletý nováček univerzitní pojednání nebo chce odpověď na svoji otázku?

A alespoň jednou do měsíce meeting, povinně, kdo není na meetingu, jako by ani nebyl. Organizátoři, hráči, potenciální hráči, dva psi, čtyři kočky a bleší cirkus. Omlouvá jedině smrt.
Samozřejmě každý meeting úplně jinde, úplně s někým jiným, ale hlavně pro blaho všech a abychom si vysvětlili, co je to ten larp a jak se správně dělá. Asi jsem tedy odpůrcem pokroku, protože ono nejen že mě nebaví pořád dokola odpovídat na otázku: „Prdí taky hadi?“ („Co je to larp?“), ale ani na meetingy se mi nechce. Nebo že by to nebyl pokrok? Ač je těžké tomu uvěřit, byly doby, kdy ještě každý třeba ani doma neměl počítač, nebyla čtyři fóra na každou blbinu a meeting bylo sprosté slovo. A přesto se dřevárny i tehdy rozvíjely…lidi se uměli normálně domluvit a na tom co dělají jim nesobecky záleželo. Pravda, nemohli se na fóru smát nováčkům, že maj blbej kostým a jako ani to zdrbávání za rohem tak hezky nefungovalo. Jak se to jen tehdy dělalo? A byli jsme na tom hůř?

Potřebují dřevárny vysvětlovací plakát na každém rohu a stádové nábory? Bo je to cool a lítají v tom prachy? A kdo se nechová jako sympatizující odborník, tak je vidlák a na dřevárnu nepatří? Ano, vidím v tom posun k byrokracii, zlatokopectví a nimrání se v nesmyslech místo něčeho přínosného, o morálním úpadku nemluvě. Přišly ony nové komunikační prostředky, nové podněty, postřehy… ale nakládáme s nimi skutečně dobře? Není hodně věcí spíš laciná póza profesionality, pro znalé nepříliš kvalitně maskující fakt, že se kdekdo může vlastně jen vyřádit na jiném, který se nemůže bránit? A není za osvětovou snahou prostě už jen prachsprostá reklama jak na prací prášek?

Jak se někdy říká, když dva dělají totéž, není to totéž…a i sebelepší idea či záměr ve špatných rukách přinese zpravidla jednou něco ošklivého. A co z toho všeho plyne? Dovolím si citát z Cimrmana: „…vše záleží jen na vás… na nás… a hlavně teda tady vlevo na vás.“ 😀

DISKUSE:
Milada Kazma Škývarová: Zajímavá úvaha, sice do toho moc nevidím, ale mám takový nevtíravý pocit, že se něco mění

Tento článek byl vložen v Neděle, 4 prosince, 2011 , 23:23 do kategorie Úvahy a zamyšlení. Reakce a příspěvky na tento článek můžete sledovat pomocí RSS 2.0 feed.